Ehe ... tak jsem zase v koncích ... pokaždý, když mám o sobě něco psát, tak jsem v koních ... ale tak snad ze sebe něco vymáčknu – tak ... narodila jsem se, bylo to myslim v 8 ráno ( přesně jsem věděla, že jednou budu chodit do školy ), 24.7. 1992 ... od té doby jsem chodila po světě jako prdlá blondýnka ( ale prej jsem byla hodný miminko i díťátko, zato teď nejsem) ... a byla jsem hodná, i když se narodil můj bráška – teda do doby, kdy se mi začal cpát do hraček, do věcí, kdy mi přepínal televizi na svoje pohádky, kdy jsem se s ní musela podělit o čokoládu, ... prostě od tý doby, co mi absolutně skoro celej život obrací naruby – ne, to bych mu křivdila, protože někdy je celkem na pohodu ( hlavně, když odjede na tábor, nebo k babičce ) – NE! Jak řikám, někdy je s ním i rozumná řeč . No ... a jak čas plynul, tak se ze mě stala puberťačka, takže někdy lituju moje okolí, protože je to se mnou těžký ...
Jinak bydlím ve Vlčkovicích ( taková dloooooooooouhá smradlavá vesnička u Dvora Králové) a hned vedle do městečka chodím do školy – na gympl, kterej mě už docela dost omrzel ... ale budu to tam muset ještě nějakej čas vydržet ... a ani se mě neptejte, kam bych chtěla jít dál – stejně se tý odpovědi budete smát ...
A ještě bych mohla něco dodat a to asi to, že jezdím na koních – od takovejch ... hmmm ... 12ti let myslim ... nejdřív jsem začala jezdit ve Dvoře, kde mi vzpomínkou zůstane strakatá shetlandice Haneska ... dál potom v Dubenci a potom ... potom přošlo 17. května ( kdy mám mimochodem svátek ) a já dostala poníka Charlika – Charlikem se to všechno rozjelo a ejhle – už je ve Vlčkovicích Ponycentrum s dalšíma 6 koníkama ...
A já se ještě vrátím k sobě ... miluju čokoládu, dobrý kámoše a hudbu a nesnášim dršťkovou polívku, trapný reklamy a jako asi každá holka, i kluk, NUDU – to to se mnou pořád šije – smích je zdravej, tak se smějte lidi, protože USMĚV, TEN SLUŠÍ KAŽDÝMU ...
... váš Anýsek ...