__________________________________________________________
... Terynka je pro mě ten největší poklad, jakej mám ... když jsem ji viděla poprvé, asi by mě nikdy nenapadlo, že pro mě jednou bude to co teď 
. Když začala chodit do ponycentra, nijak zvlášť jsme se spolu nekamarádily ... jóó ... to byly časy ( a byly to divný časy - zpátky bych je nechtěla ), kdy pro mě Terynka byla jen Tereza Čeňková, ta, co jsem ji učila klusat na Adéle ...
Čím déle jsme tam spolu chodily, tím více jsme se začaly bavit - seznamovat a pak přišlo období ustavičného smíchu a smíchu a smíchu, které trvá do teď a ještě hooooodně dlouho trvat bude 
... a hlavně jsme si měly pořád co povídat a to lezlo některým už na nervy ... jenže nám to ale vůbec nevadilo ... nevadilo nám v tý době snad vůbec nic, protože když jsme byly spolu ( a když JSME spolu ), tak bylo všechno růžovější nejmíň o 30 odstínů ... a ještě lepší to bylo, když si Terynka koupila Lucky - obě jsme tam potom byly každý den a taky jsme zažily spoustu a spoustu zážitků, na který nejde zapomenout ... nikdy jsme se nepohádaly - vždycky jsme byly jen stašně vytlemená dvojka a stašně se nám to tak líbilo ... 
Po nějakém čase jsme si u koní vlastnoručně našly malou místnost ve stavu "zeď a jinak nic" - hned jsme se pustily do práce 
... za dvě odpoledne jsme si tam měly i na co sednout a to jste ještě neviděli tu krásu, když jsme tam natahaly všelijaký blbůstky a věcičky, kravinky a důležitý zbytečnosti - prostě už se tomu mohla říkat "naše klubovna" ( to naše někteří neslyšeli moc rádi )... nááááádhera ... a ta nááááádhera byla jetě o 100% lepší, když jsme si tam sedly mi dvě, něco dobrýho žvejkaly a smály se a povídaly 
... a tak to bylo každej den - snad úplně každej ... ale ...
Všechno hezký jednou končí ... Terynka s Lucky byla najednou ze dne na den pryč v Zálesí ... najendou tam nikdo nebyl 
... nikdo, s kým bych si mohla popovídat, zasmát se s ním a i kdyby byl, nebude to Terynka ... klubovna sela prázdnotou ( protože Terčiny miliony věcí byly pryč a kromě nich, a ještě těch dalších menších věcí, tam vlastně zbyly jen moje chapsy a helma ) a mě bylo smutno ... všechno bylo zase o těch 30 odstínů tmavší ... nevím proč, ale měla jsem takový pocit, že tím zkončila "Terynka a Anýsek" ... že tím zkončilo vlastně všechno a že už to nikdy nebude tak, jako dřív ... na smutnění se přidalo i to, že do NAŠÍ NÁDHERNÉ KLUBOVNY byly vypuštěny koťata ... asi si umíte představit, jak to tam potom vypadalo ... dva týdny jsem tam větrala a klubovnička prošla rekonstrukcí ... všechno se mylo, uklízelo, otíralo a natíralo 
... a obzvlášť velkou péči dostal obrázek, ve kterém jsou fotky Lucky a Terynky ( ten tam má být do skonání ponycentra 
) ...
Ale pak přišla noc, kterou jsme byly spolu a celou, ale úplně celou jsme ji propovídaly - všechno jsme si řekly ... a od tý doby ... vážení ... to táhneme zase spolu 
... sice už spolu nejsme každej den, ale jak to jde, tak jsme u sebe ...
Takže Terynko - ty seš moje nej a MTSMMMMMMR ( a těch eMek, si představ až na konec stránky a etě dál pod obrazovku a pod stůl ... dolů k sousedům a do sklepa a představ si jich ještě víc ) ...
P.S.: To víčko mám ... má mi přívesek a gumičku a propisku a ...
__________________________________________________________
Terynka ... Tenhle človíček je jeden z těch nejlepších na světě ... 
znám jí ze všech z naší party nejdýl ( pak jsem poznala Anýska a Veuntečku ) a je to moje strašně velký zlatíčko
Dřív jsme se úplně nesnášeli, měly jsme dvě party já jsem byla se Zuzkou a Terynka s holkama a vedli jsme proti sobě válku, vlastně spíš Zuzka s Terkou 
jóóó to byly doby ... holky proti sobě vedli boj, kdo bude mít víc jedniček a my byli něco jako zvědi Dělali jsme si naschváli který by snad nevymyslelo ani 5-ti letý dítě a nejlepší je, že teď už nikdo neví, kvůli čemu vlastně ten boj vznikl. V pátý třídě se Zuzka odstěhovala a od tý doby vlastně až do min. roku o sobě skoro nevěděli... Mno a to se pak nějak samo zařídilo abysme se spolu začly bavit ... Mno a pak to začlo ...
Z nás se stala skoro nerozlučná dvojka, já jsem tehdy milovala koně, chodila jsem pomáhat do útulku v Žirči a Terynka s Nikčou Nedvědovou se zatím byli mrknout v PonyCentru ... Já jsem Terynce slíbila, že jí vezmu k Olče a ona mě že mi ukáže PonyCentrum a tak jsme společně navštěvovali koníky a poníky všeho druhu 
Bylo to supeeer, ve škole jsme začly taky víst pár válek z toho jedna minimálně funguje do teď a na koních si společně užívali 
Terynka si pak zamilovala Lucky a nakonec si jí koupila a já jsem střídavě jezdila hl. na Adélce a Mišákovi ...
Pak přišla jedna pěkně trhlá vyjížďka v lese kterou jsme si fáákt užili 
Byla to prča ...
Mno a od tý doby nikdo Bamboochu a Balabambu nerozdělil a i když nám to v některých chvílích nevycházelo hlavně u těch tvorů s prodlouženou míchou pořád jsme se něčemu tlemily, při matice sme se snažili namluvit učitelce že si jedna z nás zapoměla učebnici abysme mohli sedět spolu, při zemáku si vyměňovali taháky a chemie??? to nebylo nic pro nás, táákže psaníčkům ZDAR 
Teď budeme ve škole poslední rok spolu tak doufám, že příští prázdniny zase bude o čem psát ...
Terynko mám tě stráááášně moooc ráda a ty to určo víš, ale asi ne tak jak bych chtěla ... seš pořád moje NEEEJ kámojda a doufám, že napořád budeš ... 
MTMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMMR 
__________________________________________________________
__________________________________________________________
